DNS server je jednou ze základních funkcionalit dnešní internetové počítačové sítě, který slouží k zpříjemnění prohlížení webových stran tím, že složité fyzické adresy překládá na mnohem srozumitelnější a jednodušší doménové názvy, které se uživatelům dobře pamatují. DNS je tak opravdu součástí připojení, bez kterého by internet vypadal zcela odlišně.
Ačkoliv většina lidí zná funkci DNS serverů, tak se zdánlivě spousta věcí ohledně této technologie v rámci připojení k internetu neví. A proto vám dneska přinášíme pár zajímavostí o DNS, které vám možná rozvinou rozhled.
13 serverů a většina v USA
Asi nikoho nepřekvapí, že je právě USA tím místem, kde je i DNS nejvíce soustředěno. Důvod je jednoduchý, ačkoliv do vývoje připojení k internetu a webu jako jej známe dnes promlouvala celá řada institucí a osobností z Evropy, jako kupříkladu CERN, tak v USA dlouhodobě padají největší investice do informačních technologií. Krásným příkladem budiž Sillicon Valley, jako největší líheň IT průmyslu na světě.
Připojení k internetu přes desítky a stovky uzlů
Většina lidí má představu, že data putují od uživatele k DNS a potom k cílovému serveru. Jenže to je chyba, protože celý mechanismus připojení k internetu je mnohem, mnohem složitější. Než totiž dojdou do DNS nebo od něj, tak data prochází přes celou sérii virtuálních křižovatek, zvané uzly. Občas jsou zásadním milníkem v počtu uzlů hlavně vzdálenosti serverů fyzicky. Velké služby ale mají své servery po celém světě, právě pro eliminaci dlouhé cesty.
Proč se DNS nikdy nepřetíží?
DNS volá každé zařízení, které užívá připojení k internetu. Takže nejen počítače, ale i notebooky, tablety, mobily, chytré hodinky a mnohé další. Jak je tedy možné, že se nepřetíží? Všech 13 DNS serverů se totiž dělí o práci rovnoměrně. Při novém požadavku se zkrátka služba zeptá, který server má nejméně práce. A právě ten si požadavek také převezme.