Sociální sítě mohou být pro děti inspirací, spojení se světem i zábavou. Ale také prostorem, kde se denně měří hodnota člověka podle lajků, sledujících a srovnávání s ostatními. A to je past, která může silně zasáhnout do jejich sebevědomí. Zatímco dříve děti srovnávaly jen s kamarády ze třídy, dnes mají na dosah stovky „dokonalých“ vrstevníků, influencerů, idolů. Vidí výběr toho nejlepšího: krásu, úspěch, zábavu, ale ne realitu. A začínají věřit, že kdo nemá perfektní profil, jako by nebyl dost dobrý.

Co se děje v dětské hlavě

Dětské a dospívající sebevědomí se teprve formuje. Je křehké, proměnlivé a velmi citlivé na zpětnou vazbu okolí. A právě tu sociální sítě nabízí ve zrychlené, zveličené a zkreslené podobě.

„Mám málo lajků, asi to nebylo hezké.“
„Ta má víc sledujících, je určitě lepší než já.“
„Proč oni mají tolik zábavy, a já ne?“

To nejsou výjimky. To je denní rutina dětí a teenagerů online.

Z výzkumů vyplývá, že čím víc času dítě tráví na sociálních sítích, tím větší má sklon k:

  • nespokojenosti se svým vzhledem
  • pocitům méněcennosti
  • zvýšené úzkosti a depresivním náladám

Sociální sítě a rodiče

  1. Mluvte o tom, co je vidět – a co ne
    Vysvětlujte, že sociální sítě ukazují výřez reality. Naučte děti rozlišovat mezi skutečností a pečlivě filtrovaným obsahem. Klidně si s nimi sedněte a společně „dekonstruujte“ nějaký příspěvek.
  2. Podporujte skutečné vztahy a činnosti
    Sport, kroužky, koníčky, přátelství – to vše posiluje skutečné sebevědomí, které není závislé na internetu. Zkušenosti a zážitky v reálném světě mají dlouhodobější vliv než digitální „úspěchy“.
  3. Buďte oporou, ne soudcem
    Když dítě cítí, že se může svěřit bez výčitek, je větší šance, že se o své trápení podělí. Vyhněte se větám jako „vypni to a neblbni“ – místo toho se ptejte: „Jak se cítíš, když tam jsi?“
  4. Omezte čas na sítích a nabídněte alternativu
    Nastavení hranic není o zákazu, ale o vědomém používání. Pomozte dítěti uvědomit si, kdy mu sítě ubližují – a že existují i jiné cesty, jak si budovat hodnotu.

Digitální doba klade na děti velké nároky. Ale rodiče mohou být jejich kotvou v moři lajků a filtrů. Místo abychom sítě zakazovali, naučme děti, že jejich hodnota nevzniká zvenčí, ale zevnitř.