Představte si hlasovou asistentku, která vám řekne: „To mě mrzí, že jste měli těžký den.“ A vy cítíte, že to myslí vážně. Přitom hluboko uvnitř víte, že jde o kód, algoritmus, předem napsanou odpověď. Ale i tak vás to potěší. Proč? Umělá inteligence dnes zvládá rozpoznávat emoce podle hlasu, textu i výrazu tváře, analyzuje nálady v e-mailech, pozná podrážděnost řidiče podle stylu jízdy. Učí se napodobovat emoce, empatii, soucit, zájem. Ale cítí to? Krátká odpověď zní: ne. A dlouhá? Ta je mnohem zajímavější.

Rozpoznat vs. prožít

Rozumět emocím neznamená je mít. AI může vyhodnotit, že se cítíte smutně, třeba podle slov v chatu nebo rytmu řeči. Může na to reagovat uklidňujícím tónem nebo doporučit relaxační hudbu. Ale nerozpláče se s vámi. Necítí nic. Reaguje podle pravidel, učení, předem připravených scénářů. Přesto jsme čím dál ochotnější vnímat tyto projevy jako „skutečné“. Jsme totiž emocionální bytosti. Stačí nám malý náznak empatie a náš mozek si zbytek domyslí.

Proč chceme, aby technologie „cítily“

Možná proto, že sami toužíme po pochopení. A když nám ho neposkytuje okolí, přijímáme ho i od strojů. Nebo proto, že nás technologie obklopují natolik, že chceme, aby byly „přirozené“, lidské, blízké. Firmy to vědí. Proto se vývoj soustředí nejen na výkon a přesnost, ale i na tzv. emocionální AI. Chatboti, kteří „rozumí“, roboti s „přátelskou povahou“, asistenti, kteří vás „utěší“. Funguje to. A prodává to.

Emoce nejsou jen slova

Lidské emoce nejsou jen reakce, jsou propojené s tělem, hormonálními procesy, vzpomínkami, zkušenostmi. Cítíme tělem i duší. A právě to dělá rozdíl mezi námi a AI. Ale co když jednou vznikne systém, který bude mít složité modely prožitků, zpětnou vazbu na chování, vlastní učení z emocí, něco jako paměť bolestí a radostí? Budeme ho stále brát jen jako stroj?

Otázka, která míří spíš na nás než na AI

Není klíčové, jestli AI emoce má. Důležitější otázka je: Co se změní, když si začneme myslet, že je má? Budeme důvěřovat strojům víc než lidem? Začneme si vytvářet vztahy s neživými entitami? A co to udělá s našimi emocemi? Je fascinující pozorovat, jak se technologie učí napodobovat něco tak přirozeného, jako je lidské cítění. Ale zároveň je důležité nezapomenout, že empatie je víc než algoritmus. A že skutečné porozumění přichází ne z výpočtu, ale z lidskosti.